I.
nebe je prázdné
ani modré
ani bílé
den se otevírá
z ničeho
do ničeho
u paty kříže
vadnou květiny
smutní tráva
ráno se tyčí
nad stromem
strom nade mnou
stoupá slunce
po křivce věčně
předurčené k pádu
II.
sklání se nade mnou
strom
sklání se tráva
trčím do světa
jak špatně zaražený kůl
v mracích ztracení ptáci
do všech domovů mají daleko
dnešky odnáší vítr
zítřky na vlnách rána
nese obloha
jako na talíři
schází roky
z pěšin dětství
tmavé škarpy se táhnou podél
nově vysypaných cest
IV.
stokrát setnutý svět
znovu ráno zvedá rudé slunce
na unavená ramena zas
nasazuje staronovou hlavu
Žádné komentáře:
Okomentovat