dušičkové stromy

dušičky

letní ráno ale trochu jinak

I.

nebe je prázdné

ani modré

ani bílé

den se otevírá

z ničeho

do ničeho

u paty kříže

vadnou květiny

smutní tráva

ráno se tyčí

nad stromem

strom nade mnou

stoupá slunce

po křivce věčně

předurčené k pádu

II.

sklání se nade mnou strom

sklání se tráva

trčím do světa

jak špatně zaražený kůl

v mracích ztracení ptáci

do všech domovů mají daleko

III.

dnešky odnáší vítr

zítřky na vlnách rána

nese obloha

jako na talíři

schází roky

z pěšin dětství

tmavé škarpy se táhnou podél

nově vysypaných cest

IV.

stokrát setnutý svět

znovu ráno zvedá rudé slunce

na unavená ramena zas

nasazuje staronovou hlavu